V případě, že účetnictví není řádně vedeno, může dojít k naplnění skutkové podstatu přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku. Je statutární orgán právnické osoby trestně odpovědný i v případě, kdy je vedením účetnictví pověřena třetí osoba? Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 5 Tdo 108/2019, je třeba respektovat celkový charakter a povahu právního vztahu mezi touto fyzickou osobou a právnickou osobou, jakož i skutečný obsah činnosti, kterou fyzická osoba prováděla ve prospěch dané právnické osoby. Není vyloučeno, aby primární odpovědnost za uvedený trestný čin nesla jen fyzická osoba, kterou statutární orgán právnické osoby vedením jejího účetnictví pověřil. Pokud však tuto fyzickou osobou poté řádně nekontroloval a umožnil, aby taková fyzická osoba spáchala výše uvedený trestný čin, může být člen statutárního orgánu trestně odpovědný jako účastník ve formě pomoci na tomto trestném činu. V opačném případě, kdy vše probíhalo řádně, trestně odpovědným není a s poukazem na zásadu subsidiarity trestní represe lze vůči němu uplatnit jen odpovědnost podle jiného právního předpisu (např. by se mohlo jednat o přestupek dle zákona o účetnictví).