Smluvní pokuta za nepravdivost prohlášení týkajících se předmětu smlouvy může být problematická

Smluvní pokuta za nepravdivost prohlášení týkajících se předmětu smlouvy může být problematická

Smluvní pokuta je ve smluvních vztazích častým nástrojem k zajištění řádného splnění povinnosti druhé smluvní strany. Jednou z podmínek platnosti ujednání o smluvní pokutě je to, aby byla ve smlouvě určitým a srozumitelným způsobem vymezena povinnost, k níž se smluvní strana na základě smlouvy zavázala. Ve smlouvách týkajících se prodeje věcí se obvykle nacházejí prohlášení prodávajícího týkající se vlastnosti předmětu prodeje. V rozhodnutí z července 2019 (sp. zn. 33 ICdo 116/2018) ohledně prohlášení v zástavní smlouvě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že prohlášení zástavce v zástavní smlouvě ohledně vlastností předmětu zástavy nepředstavují povinnost (závazek), proto jejich nepravdivost nelze “trestat” smluvní pokutou. Nejvyšší soud však v minulosti (rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 1365/2013 ze dne 28. 4. 2015) připustil smluvní pokutu sjednanou jako následek porušení (smluvní) povinnosti převodce spočívající v závazku převést na nabyvatele věc mající deklarovanou „vlastnost“. Doporučujeme proto textaci ujednání o smluvní pokutě věnovat náležitou pozornost.