Podle § 2054 odst. 1 NOZ platí právní fikce, že placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Je tomu tak vždy? Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3752/2019 tomu tak vždy není. Dá-li dlužník při placení úroků najevo, že dluh neuznává, placení úroku k uznání jistiny nepovede. Je však třeba vždy zkoumat, zda ve věřiteli byla vyvolána důvěra, že může očekávat i plnění jistiny dluhu ze strany dlužníka. Pokud hradí úroky bez dalšího, lze dle soudu důvodně očekávat, že bude plnit i v budoucnu. Doporučujeme proto vždy uvádět při bezhotovostních platbách do poznámky pro příjemce (věřitele) i další rozhodné skutečnosti, pokud dlužník nechce, aby tato fikce nastala.