Bývalý zaměstnavatel se žalobou domáhal, aby byla bývalé zaměstnankyni uložena povinnost zaplatit smluvní pokutu za porušení konkurenční doložky sjednané v pracovní smlouvě. Dle konkurenční doložky se bývalá zaměstnankyně zavázala zdržet se po dobu 1 roku po ukončení pracovního poměru výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele. Pro případ nesplnění závazku byla sjednána smluvní pokuta ve výši průměrného ročního platu. Bývalá zaměstnankyně porušila svůj závazek zdržet se konkurenčního jednání, neboť se nechala na 4 dny zaměstnat u konkurenční společnosti. Nejvyšší soud se bývalé zaměstnankyně zastal a žalobu bývalého zaměstnavatele na zaplacení smluvní pokuty označil v daném případě za rozpornou s dobrými mravy. Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3101/18 ze dne 2. 5. 2019 však bývalému zaměstnavateli náleží smluvní pokuta v plné výši. K porušení konkurenční doložky dojde i tehdy, když bude pracovní poměr u konkurenčního zaměstnavatele trvat jen krátce. Není rozhodující doba trvání nového zaměstnání či okolnost, zda zaměstnanec chráněné informace skutečně použije (zneužije) ve prospěch nového zaměstnavatele, případně ve prospěch vlastního podnikání. K případnému předání citlivých informací a know-how může dle Ústavního soudu dojít i v horizontu pár hodin či dokonce jen minut – např. zkopírováním dat na pevný disk.