Nejvyšší soud ČR změnil svůj názor na platnost smluvní pokuty v případě porušení smlouvy a následného odstoupení od smlouvy. Podle dosavadní judikatury taková smluvní pokuta platná nebyla, nebylo možné sjednat smluvní pokutu jako podmíněnou nebo vázat smluvní pokutu kumulativně na porušení povinnosti a odstoupení. V rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, ze dne 30. 10. 2019, Nejvyšší soud dovodil, že ujednání stran, které vznik práva na smluvní pokutu váže kromě porušení právní povinnosti na další právní skutečnost, kterou je odstoupení od smlouvy věřitelem pro porušení povinnosti dlužníkem, není zakázáno a je tedy přípustné. Zároveň přitom takové ujednání nevybočuje ani z limitů definičního vymezení smluvní pokuty. Nelze proto setrvávat na dosavadních závěrech o absolutní neplatnosti takového právního jednání. Nadále však platí, že smluvní pokutu pouze za výkon práva odstoupit od smlouvy platně sjednat nelze.