V minulosti platil právní názor, že smlouvu o převodu nemovitostí poté, co bylo na jejím základě vloženo do katastru nemovitostí vlastnické právo, bez dalšího měnit již nelze. Tzv. kumulativní novace tedy v takovém případě možná nebyla, jak to dovodil Nejvyšší soud dne 21. 8. 2000 ve věci sp. zn. 22 Cdo 871/2000. Následně Nejvyšší soud rozhodnutím sp. zn. 29 Cdo 4205/2011 ze dne 18. 12. 2014 připustil, že smluvním stranám bez dalšího nelze upřít právo dohodou změnit ujednání o výši kupní ceny jen proto, že k takovému ujednání došlo poté, co na jejím základě již nastaly účinky vkladu vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí. Ke stejnému názoru dospěl Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 4168/2019 ze dne 3. 3. 2020 a uvedl, že v rámci smluvní volnosti subjektů občanskoprávních vztahů účastníkům kupní smlouvy nemůže být zapovězeno měnit i dodatečně, po jejím uzavření a vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, její obligační účinky, včetně ujednání o výši kupní ceny.