V případě existence pravidla čtyř očí je generální plná moc ve společnostech problematická

V případě existence pravidla čtyř očí je generální plná moc ve společnostech problematická

Nejvyšší soud v nedávné době potvrdil (rozhodnutím 23 Cdo 4725/2018 a rozhodnutím 23 Cdo 920/2019, obě rozhodnutí ze dne 30. 11. 2018) dosavadní judikaturní závěr, podle něhož jednatel společnosti s ručením omezeným, který není oprávněn jednat jménem společnosti samostatně, ale pouze společně s dalším jednatelem (za existence pravidla čtyř očí), nemůže jednat za společnost samostatně jako zmocněnec na základě generální plné moci. Tento starší judikaturní závěr byl v minulosti převzat i do zákonné úpravy, konkrétně do ustanovení § 164 odst. 2 NOZ. Člen statutárního orgánu, který nemůže (podle stanov/společenské smlouvy) zastupovat společnost samostatně, může právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně jen tehdy, byl-li zmocněn k určitému konkrétnímu právnímu jednání (na základě individuální plné moci). K takovému zmocnění by však dle komentářové literatury mělo docházet zcela ojediněle a tuto výjimku z pravidla je třeba vykládat restriktivně.