Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu (§ 2054 odst. 2 NOZ). Dle nejnovějšího názoru Nejvyššího soudu (sp. zn. 23 Cdo 3752/2019, ze dne 22. 7. 2021) z pouhého zápočtu (kompenzačního projevu) učiněného v písemné formě nelze zároveň dovodit i uznání dluhu. K otázce vztahu započtení a uznání dluhu existuje poměrně rozsáhlá judikatura, lze najít i menšinový názor, že započtení představuje i uznání dluhu (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 901/2004). Podle prvně uvedeného rozsudku je však třeba vždy zkoumat, zda ve věřiteli byla vyvolána důvěra, že může očekávat i plnění zbylé části pohledávky dlužníkem, po zápočtu části vzájemných pohledávek ze strany dlužníka (kdy část pohledávek věřitele po zápočtu nadále existuje).